Při výstavbě kněžmostského kostela byl do báně v roce 1841 vložen vzkaz pro generace budoucí. V roce 1904 byla provedena oprava báně a tento vzkaz, kterým byl dopis, prsten a mince, byl uložen do mnichovohrašťského muzea. Do báně byl vložen vzkaz nový.         
   Díky pracovníkům mnichovohradišťského muzea vám nyní můžeme tento dopis z roku 1841 předat.
 
 

V věčnou paměť

poznamenány

 

Vysoce milostivých, vysoce vážených příznivců a dobrodinců, jenž k vystavení kostela v městečku Kněžmostě v Boleslavském kraji na panství hradišťském všelikými prostředky a příspěvky milostivě nápomocni býti ráčili. Měšťanstvo městečka kněžmostského tehdáž z 94 čísel pozůstávajícího, nemaje ve svém sídle žádného chrámu Páně, pečovalo všelijak, jak by takového dosíci bylo možno. Že však pro všelijaké překážky, a sice nejprve tureckou, napotom hned francouzskou válku, a skrze vyplacení urbářů, aby se navždy od robotních povinností osvobodili, tudy na potřebných prostředcích znamenitě scházelo, nebylo lze žádost tuto ukojiti. V takovéto pečlivosti vystavení chrámu Páně se týkající, následovalo potomstvo kněžmostské předků svých takměř celých jedno sto let, až konečně nejsvětější vůli Boží se zalíbilo, sluncem milosti cestu znamenitých prostředků milostivě poukázati; a pročež onen nejprvnější a nejznamenitější krok k dosažení téhož oddávna žádoucího cíle, pro věčnou památku tuto zaznamenati opominouti nelze, k jehož nastoupnutí prozřetelnost božská následující cestu milostivě proklestiti ráčila.

1.      Když jejich cís. král. MAJESTÁTNOST FRANTIŠEK I. CÍSAŘ RAKOUSKÝ A KRÁL ČESKÝ, s jejich cís. král. MAJESTÁTNOSTÍ CÍSAŘOVNOU KAROLINOU AUGUSTOU, jeho hraběcí milostpán pán CHRISTIAN HRABĚ Z WALDŠTEINA A Z WARTENBERKU, dědičný pán panství Hradiště, Běli, Kuřivod, Hiršberku, Peřtein, Šťahlav, Nebílov a Kocenic, atd. den 3ho září 1833, nejmilostivějším navštívením v městě Hradišti poctíti ráčili, kdež napotom celých 17 dní se pozdržev, použilo měšťanstvo kněžmostské té přeutěšené příležitosti, na jejich cís. král. MAJESTÁTNOST žádost složiti, by k zvěčnění tohoto snad již Čech posledního navštívení, an se právě tak v blízkém místě stalo, chrám Páně v Kněžmostě postaviti, nejmilostivěji povoliti ráčili; kterážto žádost od jejich cís. král. MAJESTÁTNOSTI nejen se zalíbením přijatá, nýbrž k dalšímu vyjednání a zaopatření k tomu potřebných důležitosti se obstarati, nejmilostivěji okázaná byla. – Než však všecky potřebnostě náležitě zaopatřené byly, krutý osud tohoto nejmilostivějšího otce vlasti FRANTIŠKA I. dne 2ho března 1835, šípem smrti ranil, světu odňal, a – v přeutěšenou věčnost odeslal. – Nic však méně, neuhaslo v smrti téhož přelaskavého mocnáře účinkování tuto zadanou žádost k dalšímu cíli doprovázeti; neboť jeho cís. král. MAJESTÁTNOST FERDINAND I. co slaný nastupitel vlády zemské, tu samou dle vysokého Guberniálního dekretu od dne 2ho srpna 1837 počtem 38037, nejmilostivěji, nejen povoliti, nýbrž také k založení téhož chrámu Páně 1000 zlatých ve stříbře, jenž tři dvacetniky na jeden zlatej se počítali, jakožto příspěvek nejdobrotivěji obětovati ráčil. – Toť jest to nejprvnější a nejznamenitějsí dobrodiní, za které jinak zavděčiti se nelze, jedině když v témž nově vystaveném chrámu Páně při službách Božích ve vroucích modlitbách Boha prositi budem, aby, jak živým tak i mrtvým SLAVNÉMU RODU DĚDIČNÉHO CÍSAŘSTVÍ RAKOUSKÉHO přináležejícím, všeho, časného, tak i věčného dobrého milostivě uděliti ráčil; k čemuž naše potomstvo zavázati věrně slibujem.

2.      Jejich EXCELENCE vysoce urozený pán pan CAROLUS BOROMEUS CHOTEK, jakožto nejvyšší purkrabí Království českého v Praze, an při témž navštívení s nejmilostivějším zeměpánem císařem FRANTIŠKEM v Hradišti přítomen jsa, tuto žádost po bedlivém přehlídnutí schválil, ji sám císaři pánu podal, k vyplnění ji o všecky potřebné důležitostě pečoval, i po smrti císaře pána ke všemu opět napomínal, a až ke skutečnému stavení neunavenou starostí a milostivě podporovati ráčil.

3.      Nejmilostivější císařovna CAROLINA AUGUSTA jakožto vdova v roku 1840 skrze ruce nejdůstojnějšího pana biskupa litoměřického s příspěvkem 200 zlatých ve stříbře k tomuto stavení kostelnímu nejmilostivěji nápomocna byla.

4.      Nejdůstojnější pán pan AUGUSTIN BARTOLOMEUS HÜLLE, biskup litoměřický nejenže v důležitostech téhož chrámu Páně se týkajících napomahal, nýbrž také, mimo toho, ještě 150 zlatých v stříbře, jakožto pomoc k témuž vystavení milostivě darovati ráčil.             Pak

5.      Vysoce důstojný jemnost velebný pán FRANTIŠEK HAVERIUS NYGRIN, biskupství litoměřického konsistoriální rada, vikarius a školní dozorce turnovského okresu, děkan hradišťský, ve všech nejdůležitějších potřebách, jak ze strany pana biskupa, tak  milostivé vrchnosti napomáhati ráčil.        Jakožto také

6.      Vysoce důstojný velebný pán Josef Michálek farář boseňský v tejto důležitosti ochotně pomoc projeviti ráčil; toto troj v jedno spojené vysoce důstojné velebné duchovenství, k jakému dobrodiní občanům kněžmostským přispěti ráčilo, nijakž tuto vyceniti nelze.

7.      Jejich hraběcí milost vysoce urozený pán pan CHRISTIAN HRABĚ Z WALDŠTEJNU A Z WARTNBERKU jakožto gruntovní vrchnost ráčil k vystavení téhož kostela znamenitou částku z potřebných materiálů, totiž: dříví, kámen, vápno a tašky obětovati, a 100 zlatých v stříbře ze svého důchodu vydati, mimo toho také, když tyto chrámové zdě teprve do poloviční vejšky vyzdvižené byly, již v roku 1839, ještě pěknou MONSTRANCI při navrácení se z Říma, kamž cestovati s jeho majestátností císařem Ferdinandem vyžádán byl, daroval spolu také, po úplné výstavě do téhož kostela hrubý oltář na svůj náklad zhotoviti, milostivě naříditi ráčil. V takovémto ohledu dobročinnosti neopomenula paní hraběnka Marie, rozená Turn z Taxis svého pána následovati, neboť když za obdrženou monstranci poděkování se skládalo, sama se ráčila projeviti, že pro duchovního mešní roucho zaopatřiti chce. Žehnej Bože! této starožitné rodině waldštejnské, uděl zdraví, štěstí v prodloužilém panování, někdy pak, co zde již dávno slavní předkové waldštejnští pro tvou čest a chválu a k dobrému vzdělání svých poddaných založili a ustanovili, tak též i nynější. Milostivou vrchnost Christiana a jeho drahou choť Marii, jejich celou rodinu, a sice Ernesta, Josefa, Antonii, Gabrielu, Ernestinu, Franciscu a Aloisii v své svaté milosti zde zachovati, a za všecka prokázaná dobrodiní, věčnou korunou slávy odměniti.

8.      Milostivý pán ADALBERT MARTERER doktor medicine spolu zplnomocněný pán všech panství jeho hraběcí milosti Christiana hraběte z Waldštejnů  ke všemu tomu, co se od jeho hraběcí milosti k témuž kostelnímu stavení obdrželo, milostivě napomahati ráčil.

9.      Jemnost pan JOSEF SVOBODA vrchní ouředník a spolu justicier na panství hradišťském v Klášteře mimo zaopatření všelikých důležitosti téhož kostela se týkajících a uvedeného pod jeho výhledem se konat majícího pořádku, ještě ze svého vlastního nákladu kalich s vši přináležitosti obětoval a hrubý zvon témuž kostelu obstarati ráčil.

10.  Paní Alžběta Kudrnová z Hradiště jakožto vdova bez vší rodiny, darovala k vystavení téhož kostela ten ji v Hradišti pod číslem 77 vlastnopatřící dům, který v tom čase 1000 zlatých v stříbře, tj. jeden tisíc zlatých v konvenci neb 2500 zlatých v šajnech stál; z čehož také v témž chrámu Páně kněžmostském k založení mší svatých za sebe a jejího zemřelého syna pana pátera Josefa Kudrnu, si sobě vyžádala.

11.  Měšťanstvo kněžmostské mimo ruční práce a přivážení všeho materiálu napomáhá s okolními obyvateli s obětovaným příspěvkem v peněžité obnášce 4254 zlatých v šajnech neb 1701 zlatých 36 krejcarů v stříbrné minci. Ačkoliv z přístojícího poznamenání poznati nelze, jak mnohých milostí a dobrodiní občané kněžmostský již obdrželi, neboť na příspěvkách 4 151 zlatých a 36 krejcarů v stříbře neb 1397 v šajnech se nachází.

 

Přítomný památný list místní školní učitel v roku 59 svého stáří v 24 roku jakožto učitel kněžmostský, regenschori boseňského farního a soleckého filiálního chrámu Páně, zhotovil a do této schránky odevzdává.

 

 

                 V Kněžmostě dne 24ho května 1841

                  což právě v sobotu před svátky

                  seslání Ducha Svatého se stalo.                       

                                                                                                    

                                           Jan Ješina

                                katecheta a kaplan v Bosni

 

                                           Jiří Ondráček

                                školní učitel v Kněžmostě

 

                 Jan Koutník

               městský řiditel

 

                 Jan Hauzer

                starší obecní

 

                 Jan Bloker

     dohlížitel toho chrámu Páně

 

                Jan Havelka

                druhý starší